MŠICE v zahradě nás učí, kde děláme chybu

Naslouchat přírodě znamená porozumět jí ... Porozumět přírodě znamená - přijmout ji bezpodmínečně. Přijmout přírodu bezpodmínečně znamená - s láskou přistupovat ke všemu, co se v přírodě vyskytuje, ke všemu, co je její součástí.


MYŠLENKY  NÁS  TVOŘÍ

Myšlenky ovlivňují a tvoří nejen nás, ale i naše okolí. 
Kapitalistická společnost vytváří hospodářskou soutěž, ve které hraje důležitou roli konkurence / hmotná i nehmotná /. Konkurence vytváří efektivnost a rychlost pokroku, dynamiku, snahu být nejlepší - což se zpravidla neobejde bez negativního zásahu do přírody nebo neblahého dopadu na životní prostředí. 

příběh osobní - už nám nestačí krásná Země

Se synem jsme navštívili nedalekou Hvězdárnu. Povídání bylo zajímavé, některé informace ve mě sepnuly chybějící část k určitému pochopení. Harmonický pocit jsem měla až do chvíle, kdy přednášející s nevídaným apetytem a jiskrou v očích začal hovořit o letech na Mars, Měsíc ... O plánovaných výpravách, zkoumání a možnostech osidlování nejdostupnějších planet ... Když dal prostor pro otázky, tak možná až dětinsky, jsem se o slovo přihlásila. Moje otázka zněla " proč tam létají" ... V přítomných pohledech jsem v této souvislosti vycítila "naději a jistotu" ... až to tady zničíme, tak budeme možná moci žít na jiné "čerstvé" planetě. Odpověď od přednášejícího již nebylo třeba. 

Zrovna nedávno jsem se k tomuto tématu znovu vrátila. Není náhoda, že jsou planety od sebe tolik vzdálené. Nemusím oplývat astronomickými znalostmi, abych pochopila, že Měsíc svítí v noci - tečka. A není to náhoda ... a není potřeba rozebírat jeho mocnou sílu a vliv na člověka a Zemi. Jeho síla se s každou"expediční výpravou" oslabuje, narušuje se - přibývá úplňků, otepluje se. Člověku nestačilo "podmanit" a téměř "zničit" naši kdysi zelenou Zemi ... člověk zakouší podmanit si vesmírnou galaxii. 

Konkurenční společnost nás nutí běžet kupředu, vytrvat co nejdéle, neohlížet se. A tak se neohlížíme a možná si ani nevšímáme dopadů / odpadů /, které za sebou zanecháváme: rozšířená chudoba, nedostatek vody, ekonomické nerovnosti, nově vznikající nemoci, globální oteplování, nárůst psychických onemocnění, masivní poškození životního prostředí.

MŠICE v zahradě - neškodí, ale učí nás

Pokud se v mojí zahradě vyskytnou mšice nebo jiní "pojídači" naší úrody - položím si otázku, nad kterou se hluboce zamyslím "proč tu vůbec jsou". Pokaždé, když do zahrady přijdou "nevítání hosté" má to nějaké opodstatní a zároveň i upozornění na to, že něco děláme špatně - resp. v nesouladu. Je to stejné, jak když naše tělo onemocnění - nemoc se projeví fyzicky, abychom si ji uvědomili a zároveň přemýšleli nad tím, čeho bylo moc nebo naopak čeho nedostatek. A stejné to je i v našich zahradách. Broučci / pojídači / přicházejí tehdy, když není něco tak, jak by být mělo ...

Mšice se vyskytují z různých důvodů:

* půda je příliš hnojená / chemicky /
* zemina není příliš vhodná pro danou rostlinu
* nedostatek nebo naopak nadbytek zálivky
* špatné složení okolních rostlin / osevní sled / 
* špatné uspořádání a rozmanitost okolních rostlin
* nepříznivé povětrnostní vlivy


posílení a uzdravení rostliny, plodiny

Rostlinka, která je napadena mšicemi, je vnitřně slabá. Posílíme ji silným odvarem z kopřiv, který použijeme jako výživnou zálivku.
Připravíme si odvar - množství volíme dle potřeby.
Na 500 ml vody zhruba 10 kopřiv. Kopřivy vložíme do hrnce a přelijeme vroucí vodou - necháme pod pokličkou až do doby úplného vychladnutí. Odvarem poté rostlinku zaléváme.
Pokud se jedná o venkovní rostlinky, užitkové rostliny, plodiny - tak použijeme i kopřivy z výluhu, které rozprostřeme pod rostlinu - zároveň bude sloužit jako "živé a plnohodnotné kompostování". Rostlinka opět získá vnitřní sílu a dokáže se přirozeně se mšicemi domluvit.

Přírodním lékem je i osazení prostoru zahrady měsíčkem lékařským, který velmi dobře napomáhá "nevítám hostům" měnit směr cesty a hledat si útočiště třeba v zahradě vašeho souseda.


a jak to vypadá v mojí zahradě ?

Pochopila jsem, že mšice a ostatní pojídači plodů jsou součástí přírody. Že příroda a potažmo tedy i "naše" zahrada je jejich domovem. Oni jsou součástí naší zahrady a jsou v ní vítání. Zasadím, zalévám a starám se o mátu, která je potravou pro mšice, a ti jsou zase potravou pro "místní" mravence ... Snažím se s nimi domluvit - nechávám jim určitý prostor, s podmínkou, že dál už není vhodné rozšiřovat jejich výkrmnou základnu, jelikož ta je určena pro naši konzumaci ... A zatím mi rozumí. 

V současném období sucha se s plody dělíme i s ptáčky, je pro ně nesmírně obtížné najít dostatečnou potravu pro svá mláďata, která potřebují sílit. Rozdělíme se o malé lesní jahůdky, borůvky, / na maliny nechodí - asi vědí, že nám chutnají / ... neberou více, než je nutné a tak zbývá i pro nás. 

A na závěr ... ?

Zahrada je zrcadlem vnitřního nastavení svého zahradníka. Uspořádání zahrady, rozmanitost květin, bylin a plodin mnohé napoví. Tak, jak přistupujeme ke svému životu, přistupujeme ke své zahradě. Pokud jsme pojídači léků a antibiotik je téměř jasné, že stejným způsobem budeme o svoji zahrádku v případě výskytu problému pečovat - chemickými postřiky, agresivními postřiky nebo budeme hledat cestu "přírodnějšího" vyhubení těchto "pojídačů".
Pokud jsme zaplněni láskou budeme tuto lásku projevovat i k těm, kteří přišli ochutnat naši úrodu. A budeme se snažit najít "příčinu", o oslabené se s náležitou úctou postarat a s přírodou domluvit.

Konzultace:

Přírodě, bylinkám a přírodním darům prospěšným tělu i mysli se věnuji téměř 10 let.
Pokud byste rádi více porozuměli přírodě, bylinkám, éterickým olejům a všemu s přírodou souvisejícímu - ku prospěchu zdraví těla i mysli, ráda se vám budu věnovat. Prosím, v případě zájmu pište na email: sarka.jalcova@email.cz

Přeji krásné časy bezpodmínečné lásky, Šárka